Hlavní strana » Dokumenty » Odpověď prezidenta republiky…

Odpověď prezidenta republiky na dopis Jaroslava Vrby ohledně zaměstnaneckých příspěvků v Českých drahách

Dokumenty, 16. 3. 2010

V Praze dne 15. března 2010

Vážený pane Vrbo,

      obdržel jsem od Vás dopis, ve kterém se vyjadřujete k novele zákona o dani z přidané hodnoty, která se stala v posledních dnech jedním z hlavních témat stále agresivnější a stále méně racionální politické diskuze. Ve svém dopise hájíte dosavadní daňově zvýhodněné zaměstnanecké příspěvky a náhrady pracovníků Českých drah a vyzýváte mne, abych před rozhodnutím – zda zmíněný zákon podepsat či nepodepsat – vzal v úvahu Vaše argumenty, včetně zdůrazňované odpovědnosti provozních zaměstnanců Českých drah za materiální hodnoty a životy cestujících.

      V úvodu bych Vás rád ubezpečil, že před podpisem jakéhokoliv zákona beru v úvahy veškeré známé argumenty a souvislosti, které s danou právní normou souvisejí. Nejinak tomu bude i v případě Vámi diskutovaného zákona. Dobře si uvědomuji odpovědnost a často i náročnost práce většiny zaměstnanců Českých drah, kterou v dopise zmiňujete. Nikdy jsem také nebyl přezíravý kritikem fungování Českých drah, což je u nás dnes tak módní. Na druhé straně je nutné vědět, že podobně náročných zaměstnání existuje celá řada. Nelze, a nebylo by to ani správné, snažit se hledat a dělit zaměstnání podle často subjektivně vnímané odpovědnosti. Vždy jsem si vážil práce kohokoliv, pokud ji vykonával se zaujetím, svědomitě a poctivě.

      V tomto smyslu jsem přesvědčen, že neexistuje jediný důvod, proč z určité skupiny – a nemyslím tím jen pracovníky Českých drah – vytvářet privilegovanou skupinu, která se bude na rozdíl od zbytku společnosti těšit z daňově výhodnějšího přístupu k různým zaměstnaneckým výhodám a příspěvkům. Považoval bych to za diskriminační přístup vůči ostatním občanům, kteří nemají to štěstí pracovat na základě podobného zaměstnaneckého poměru a nemohou podobné výhody očekávat.

      V rámci politické diskuse o této novele vzniklo mnoho mýtů. Tím nejpodstatnějším je tvrzení, že se tímto zákonem rozhoduje o zachování či rušení režijních jízdenek, zvýhodněného stravování, dopravy a dalších poskytovaných zaměstnaneckých výhod. To není pravdou. Samotná existence zaměstnaneckých výhod je a zůstává závislá výhradně na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Případné nepřijetí diskutované novely by znamenalo pouze výpočet daně z přidané hodnoty z ceny obvyklé na trhu, nikoliv z ceny smluvní. Jde tedy o otázku vyššího zdanění zaměstnaneckých výhod, nikoliv o jejich samotnou existenci.

      Nejen z výše zmíněného principu, ale i z důvodu nedobrého stavu našich veřejných financí nevidím důvod, aby existoval výhodnější režim zdanění pro jakoukoliv výlučnou skupinu obyvatel. Jako argument užíváte i příklad nejrůznějších požitků členů Parlamentu ČR. Pokud by mi byl předložen k posouzení zákon, který by tento systém učinil jednodušším, efektivnějším a racionálnějším, ujišťuji Vás, že bych jej posuzoval obdobně, jako je tomu u novely zákona o dani z přidané hodnoty.

      Co se týče Vašeho přiloženého materiálu  – kritizujícího naši účast v Severoatlantické alianci, údajně bezbřehý kapitalismus ožebračující naši republiku, vyvolávající války, hlad a nemoci ve světě  –  musím jej zcela jednoznačně a hlasitě odmítnout. Je to právě kapitalismus, který je sám o sobě podmíněn vysokou mírou svobody jednotlivce a který je charakteristický svojí ekonomickou efektivitou. Zatímco s Vaším dopisem lze alespoň polemizovat, u přiloženého textu plného nepravd a neuvěřitelných přirovnání něco podobného možné není.

      Vážený pane Vrbo, věřím, že po přečtení těchto řádek budete mému postoji v citlivé otázce zaměstnaneckých výhod rozumět a na problémy dnešního světa se budete dívat přeci jen racionálnějším pohledem.

      S pozdravem

      Václav Klaus