Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro ročenku Mladé fronty Dnes

Rozhovory, 29. 12. 2005


Česká republika prodělala tento rok zejména na politické scéně velmi turbulentní události. Odstoupil premiér, padla vláda, vznikla nová, kampaň k parlamentním volbám odstartovala mnoho měsíců před konáním voleb. Co bylo pro Vás největším zklamáním letošního roku v oblasti politiky a vývoje naší společnosti?

Naše společnost (a spolu s ní i politika) se po šestnácti letech života ve svobodě a demokracii vyvíjí vcelku standardním způsobem. I vládní krize z počátku roku a touto krizí vyvolaná výměna na postu předsedy vlády k takovému standardu patří, což samozřejmě neznamená, že bych takové události vítal. Ukázalo se však, že to tou největší událostí nebylo. Nový premiér ihned po svém nástupu odstartoval předvolební kampaň, což klidu na politické scéně nepřidalo. Přinesl i nový styl vládnutí. Přibylo mnohdy nadbytečného siláctví a razantních gest, naproti tomu jsme se nedočkali žádného posunu v naléhavých dlouhodobých problémech, táhnoucích se již ve dvou po sobě jdoucích volebních obdobích sociálně demokratických vlád. Příliš se nezměnilo ani ve věcech, které našim občanům postupně ubírají jejich, po roce 1989 znovuzískaných svobod. Mám na mysli například narůstání policejních odposlechů či další přibývání různých regulací a zákonů, které stále více podvazují aktivitu občanů či podnikatelských subjektů. Radost nemůžeme mít ani z nevyjasněných podezření kolem různých korupčních afér. Viditelné zhrubnutí a zvulgarizování politiky určitě není tím, nad čím bychom měli jásat. Nicméně, o nějaké kvalitativní změně bych nehovořil. Kvantita ale může přerůst v novou kvalitu. A toho se bojím.

A co považujete za největší úspěch a proč?

Komplementárně k předchozí odpovědi bych řekl, že jsme nebyli svědky žádného pronikavého úspěchu, který se svou mimořádností zapíše do historie. V tomto směru šlo o rok průměrný. Nebude vyčnívat.

Vy jste letos ve funkci prezidenta přešel do druhé poloviny svého mandátu. Kdybyste to měl tentokrát hodnotit z osobního pohledu a současně navážu na předchozí otázku, co považujete za svůj největší úspěch?

Sebe by asi člověk neměl hodnotit, to musí jiní. Věřím, že se mi podařilo zůstat politikem transparentním a srozumitelným. Zmíněnou vládní krizi jsem řešil zcela standardně, přísně ústavně, bez ohledu na to, co bych si osobně přál. Jsem rád, že se mi dařilo být často mezi lidmi. Postupně jsem navštívil všechny kraje a regiony České republiky. Tyto „státní návštěvy“, které mimochodem před několika dny v Pardubickém kraji vstoupily do svého druhého kola, jsou pro mne i pro mou ženu sice hodně namáhavé, ale současně mimořádně povzbuzující a opravdu přínosné. Setkáváme se s tisíci občany, mluvíme s nimi, nasloucháme jim. To je, podle mě, jednou z nejvýznamnějších rolí prezidenta republiky.

Existuje v tomto případě i nějaká prohra či věc, se kterou jste se ještě pořád jako hlava státu nedokázal vyrovnat?

Když čtu některá mediální vyjádření k mé osobě, bylo jich také dost. Jejich autoři bohužel často pracují metodou až neuvěřitelného zkreslení mých postojů, činů nebo vyjádření. Snažím se, ale nemám sílu a šanci se proti spoustě z nich bránit. Jako jednu z metod obrany jsem na svém webu zavedl rubriku, Co Klaus neřekl. Je sice hojně navštěvovaná, ale oproti statisícům posluchačů či čtenářů velkých médií je to málo. Nekonečná snaha některých lidí změnit ve veřejnosti můj obraz se však, zdá se, nesetkává s takovým úspěchem, jaký by byl počtu a manipulativnosti takových útoků odpovídající. Znamená to, že lidé většinou naštěstí mají svůj vlastní rozum, a to je pro mě povzbuzující. Vezměte jen, co se napsalo o mých postojích k vnitřnímu vývoji Evropské unie. Tento rok mi dal v mnohém zapravdu, skoro bych si troufl říci, že se mé názory stávají jedním z hlavních proudů současného realističtějšího myšlení v EU. Napsal toto někdo z mých stálých kritiků? Na druhé straně je samozřejmě řada věcí, které jsem mohl udělat lépe. Jako každý člověk. V tom nejsem nijak výjimečný.

Myslíte, že nastávající rok, rok parlamentních voleb, zásadně změní situaci v České republice?

Nejsem prognostik, ale řekl bych, že spíše ne. Parlamentní volby, které jste zmínil, mezi důležité události rozhodně patří, ale nemyslím si, že bude jejich výsledek, ať bude jakýkoli, znamenat nějaký zásadní otřes směrem zpět či naopak vykročení do ráje. Základní transformační kroky z totality k demokracii proběhly počátkem devadesátých let a že byly úspěšné, o tom – přes všechny politické půtky - nejlépe vypovídá naše dnešní realita. Jsme standardní evropskou demokratickou zemí a nic nenaznačuje, že by tomu tak nemělo být i nadále.

Pane prezidente, dokážete odhadnout, co budete dělat v březnu roku 2008?

Na to Vám mohu odpovědět poměrně přesně. Pokud budu zdráv, budu pracovat stejně intenzivně a každodenně jako dosud. Minulý týden Juraj Jakubisko na podobnou otázku odpověděl, že život je nekonečná chůze do kopce a že za ním je vždy další kopec. Já věřím, že to platí i pro mne.

Děkuji za rozhovor.

Viliam Buchert, Mladá fronta Dnes, 29.12.2005

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu