Hlavní strana » Články a eseje » Zápisník Václava Klause č. 10…

Zápisník Václava Klause č. 10 prezident v Singapuru

Články a eseje, 6. 10. 2006

Má dvanáct dní trvající asijská cesta pomalu končí. Jdu se ještě aspoň na chvíli posadit na překrásnou verandu singapurského hotelu Raffles, na níž sedávali Kipling, Conrad, Maugham, Chaplin a mnozí další. Naposledy se chci nadýchnout onoho zdejšího nezapomenutelného teplého a vlhkého vzduchu a jižních vůní, uvidět na zahradě palmy a orchideje a dostat poslední šálek čaje. A pak rychle na letiště.

První mezipřistání zpáteční cesty je v indické Bombaji, druhé v saudskoarabském Dammanu. Celkově je to dlouhých sedmnáct hodin, vhodný čas k přemýšlení a hodnocení. Věřím, že se nám ve všech pěti navštívených zemích podařilo zanechat viditelnou stopu – jednáními s hlavními politickými představiteli, rozhovory v médiích, účastí na hojně navštívených business fórech, přednáškami na univerzitách či vědeckých ústavech. Mnoho jsme i my sami díky tomu všemu viděli a pochopili.

Alespoň tři závěry si udělat troufám:

- Asie, a zejména tato její část, je dnes nejrychleji rostoucím kontinentem a do značné míry se dá souhlasit s tím, že dvacáté první století bude stoletím Asie;

- i když je vývoj v Asii nerovnoměrný a např. Mongolsko je hodně jiné než Singapur, nesporná synergie existuje, jedna země ovlivňuje druhou, jedna táhne druhou, působí známý „demonstrační efekt“;

- je preferován ekonomický růst, vnitřní soudržnost, etnický mír a harmonie před demokracií západního typu. Často je zde citován R. Barro, který říká, že je „optimální míra demokracie“ ve vztahu k ekonomickému výkonu a vyspělosti proměnlivá a že není jednou pro vždy v bodě maxima demokracie. Převažuje zde pocit, že je „demokracie luxusem, který si mohou dovolit jen bohaté země“. Tento argument je zde daleko silnější než argument ideologický (ač my si myslíme opak).

Určitě bychom tuto část světa neměli podceňovat.

Václav Klaus, v letadle nad Indickým oceánem, 5.října 2006