Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro německý týdeník FOCUS

Rozhovory, 27. 5. 2005


Focus: Ve Francii, jedné ze zemí představujících pevné jádro evropské integrace, je referendum k  Evropské ústavě na hraně. Nacházíte v tomto - jako kritik EU - satisfakci?

Klaus: Jsem si zcela jistý, že kritiku této zbytečné Evropské ústavy lze najít ve všech zemích. A to ve všech vrstvách obyvatelstva. Pouze politická elita zaujímá zcela odlišná stanoviska. V uplynulých desetiletích nebyl mezi politickou elitou a obyvatelstvem nikdy takový odstup jako je tomu teď. U nás tomu tak bylo naposledy v době komunismu. Současnou situaci proto vidím jako výraz jisté iracionality.

Focus: Jak ovlivní výsledek referenda ve Francii 29. května hlasování v České republice? Doporučíte svým krajanům, aby Ústavu zamítli?

Klaus: Češi určitě nečekají na výsledky referenda kdesi v zahraničí. Jinak jsou ale nálady a pozice Francouzů pro další vývoj EU velmi důležité. Odmítnutí Ústavy by mělo své důsledky…

Focus: Konec EU, krizi integrace…?

Klaus: To je zbytečné strašení. Toto tvrdí pouze EU-naivisté. Tuto paniku šíří lidé, kteří nás chtějí donutit říci „ANO“. Odmítnutím Ústavy se ale vůbec nic nezmění. Den poté se budou lidé dále spokojeně procházet - v Praze, v Mnichově i v Lyonu.

Focus: V tom případě by byla EU zatím bez Ústavy.

Klaus: EU existuje v různých podobách téměř 50 let a vždy bez Ústavy.

Focus: Pokud je tak bezvýznamná, nerozumíme Vaší averzi vůči ní.

Klaus: Ústava není nedůležitá. Představuje pokus evropskou integraci urychlit a prohloubit. Nedůležitá je pro denní fungování Společenství. Doufejme, že zamítnutí Evropské ústavy ukáže, že neexistuje žádná marxistická nutnost či dialektická logika pro postup stále dál směrem k evropské integraci.

Focus: Ale více než 60% Čechů podle průzkumu Eurobarometru Ústavu podporuje.

Klaus: Existují také jiné průzkumy. Nesnažím se obyvatele České republiky někam tlačit. Z Vašeho průzkumu ostatně vyplývá, že 40% obyvatel myslí jinak. To přece není zanedbatelné. Ukazuje to, že jsou legitimní obě pozice. Bohužel zastánci EU tvrdí, že legitimní je pouze jedna z nich. Lidé z bývalých komunistických zemí vědí, jak tragický je takový postoj.

Focus: Proč je právě v České republice tolik euroskeptiků?

Klaus: Pro nás neznamenal vstup do EU žádné potvrzení našeho evropanství. Toto „razítko“ jakožto potvrzení nepotřebujeme. U zemí dále na východ nebo na jih od nás je tomu trochu jinak. Karlův most je přece stejně evropský jako mnichovské Antiquarium.

Focus: Co pro Vás znamená Evropa? V současné době se často diskutuje o evropských hodnotách.

Klaus: Současná debata o Evropské ústavě nemá s Evropou téměř nic společného. To musím zdůraznit. Nikdo nevlastní klíč k Evropě. Ten by chtěli mít eurokomisaři. Ale tento klíč my Evropané nesmíme těmto lidem nikdy dát. Mluvíme proto o EU, ne o Evropě.

Focus: Bruselskou byrokracií nejsou mnozí Češi okouzleni.

Klaus: Bruselská byrokracie není až zas tak relevantní. Kritizovat ji je snadné, laciné a dovolené. Je to ta nejlacinější kritika. A ta je pod mou úroveň. To dělají jiní, i ti, kteří říkají své „ANO“ Evropské ústavě. V tom hlavní problém nespočívá.

Focus: Ten spočívá podle Vás v dirigismu, v centralismu, ve vytvoření  superstátu…

Klaus: Já kritizuji přechod k post-demokratické společnosti. Bez státu nelze mít demokracii. V přenášení státních kompetencí na EU vidím ohrožení pro svobodu lidí v Evropě. Nyní jsme udělali skok do tmy, skok od intergovernamentalismu (mezivládní spolupráce) k  supranacionalismu (nadnárodní spolupráci).

Focus: V Německu právě probíhá diskuze o mzdovém dumpingu ve východní Evropě. Berlín prosazuje ochranu pracovního trhu před levnými pracovními silami. Je to slučitelné s volným pohybem zboží, služeb a pracovních sil?

Klaus: Ten, kdo používá pojem „mzdový dumping“ nemá ponětí o ekonomii. Je to politické heslo. V ekonomii má pojem „dumping“ vždy něco společného se záměrným snižováním cen. Mzdy v Praze, Bratislavě nebo Varšavě jsou ale skutečnými mzdami, odrážejícími poptávku, nabídku, daně a množství dalších faktorů. Nikdo je nereguluje. Jako ministr financí jsem zrušil veškerou regulaci mezd. Mzdová hladina u nás není výsledkem státní intervence, a to musí Němci pochopit, jinak je to skutečně problém pro nás všechny.

Focus: V Německu se bojuje o model sociálně tržní ekonomiky. Lze ho reformovat?

Klaus: Nikdy nelze vytvořit hospodářství začínající slovem „sociální“. To ale neznamená, že sociální stránku ekonomiky odmítám. Jsem zastáncem tržní ekonomiky s rozumnou, racionální sociální politikou. Sociální politikou, tvořící nikoliv součást tržního hospodářství, ale jeho doplněk.

Focus: V mzdové politice se český stát neangažuje, není tomu ale tak v daňové politice. Staré země EU vytýkají novým členským státům daňový dumping, kterým přitahují firmy ze západu.

Klaus: Výše daní je odrazem výše státních – například sociálních – výdajů. Různé země mají různé sociálně-politické ambice. A pokud mají Němci velmi vysoké ambice, musejí mít také vyšší daně. Daně jsou proměnnou, kterou si každá země stanovuje sama. Daně v České republice jsou bohužel ještě příliš vysoké. Potřebujeme nižší daně, abychom mohli v dnešním světě přežít.

Focus: Daň z příjmu právnických osob činí v České republice 26%, Slovensko má jednotnou devatenácti procentní daň. Je toto model, který byste doporučoval?

Klaus: Před téměř deseti lety jsem s tezí rovné daně vedl svou volební kampaň. Byl jsem první ve střední a východní Evropě, kdo se jí chopil. Bohužel od té doby u nás nemáme potřebnou většinu na zavedení tohoto daňového systému.

Focus: Předpokládáme, že jste proti jakékoliv daňové harmonizaci v EU.

Klaus: Jen přes mou mrtvolu.

Focus: Obracíte se také proti evropské zahraniční politice. Jak má být tedy Evropa politicky akceschopná ve srovnání s centralizovanými zeměmi jako Čína nebo Spojené státy?

Klaus: Proč by měla být Evropa politicky akceschopná? Evropa nemá žádný démos, žádný politický lid. Německo má politický národ a trvalo mnoho let, než byl tento německý národ vytvořen. Evropa není politická entita. Z toho logicky vyplývá, že nemůže mít ani zahraniční politiku. Úvahy o boji Evropy jako kontinentu proti jiným kontinentům mají orwellovské dimenze.

Focus: Namísto toho by měly být od případu k případu vytvářeny koalice zájmů?

Klaus: Pokud máme v dílčích tématech společná stanoviska – výborně. Ale Vy máte na mysli a priori deklarovat společné evropské stanovisko bez permanentní diskuse o konkrétních věcech. To je pro mě ten nejnebezpečnější krok v evropských dějinách. A ten může vést ke konci Evropy.

Focus: Mezi Německem a Českou republikou se dlouho diskutuje ohledně minulosti. Mezi Ruskem a ČR tato diskuse není. Hovořil jste někdy s Vladimírem Putinem o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa?

Klaus: Pro nás je invaze 1968 jedním z nejdůležitějších a nejčtenějších témat naší moderní historie. Ale dnes to není otázkou omlouvání se. Tím se nic nevyřeší. Pro mě osobně to tehdy znamenalo konec mé kariéry. Byl jsem mladý ekonom, který měl před sebou akademickou dráhu. Najednou jsem se stal vůdcem anti-marxistů a z Akademie věd jsem byl vyhozen. Dvacet let jsem nemohl bádat ani vyučovat na universitě. Měli jsme dvě malé děti a protože jsem neměl mnoho práce, většinou jsem seděl doma. Až později jsem dostal druhou šanci. Ale to byla téměř náhoda.

G. Dometeit, A.Klausmann, Focus, 23.5.2005

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu