Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro deník Mladá fronta Dnes

Rozhovory, 27. 10. 2005


Pane prezidente, v posledních dnech zazněly z úst Davida Ratha na vaši adresu poměrně silná slova o "vrtošivém staříkovi", premiér Jiří Paroubek zase chápal vaše nejmenování Ratha za ministra zdravotnictví "jako protiústavní". Držel jste se podle vás ústavy?

Výroky pana Ratha považuji za mimořádně neslušné a v naší polistopadové éře za bezprecedentní, ale mým úkolem (a ani osobním záměrem) není – při jmenování ministra – hodnotit slušnost nebo jiné podobné atributy libovolného kandidáta. Nemohu se smířit s obviňováním z protiústavnosti a už vůbec ne od jiného vysokého ústavního činitele. Ústava jasně říká, že členem vlády nemůže být ten, kdo vykonává činnosti neslučitelné s touto funkcí. Šéfovat Lékařskou komoru je s funkcí ministra zdravotnictví neslučitelné. To říká ústava, ale to říká i zdravý rozum. Prosím, aby nebyly zaměňovány pojmy „člen vlády“ a „veřejný funkcionář“. Proto se opírám o ústavu, která se týká členů vlády a nikoliv výlučně zákon o střetu zájmů, který se týká i dalších veřejných funkcionářů (a to zejména ve vztahu k podnikání).

Před časem se v komentáři Hospodářských novin objevilo tvrzení, že "ústavu rabujete". Vy jste se proti tomu ohradil. Řekněte nám ale, zda si lze vysvětlovat články ústavy různými způsoby? Veřejnost by to tak z vašeho posledního sporu s premiérem mohla chápat.

Termín „rabování ústavy“ musím naprosto odmítnout. O tom, že se dají některé články ústavy vykládat různými způsoby, víme všichni. S rabováním tohle nemá nic společného. Jsou jen dvě možné cesty: buď říci, že je ústava v lecčems nedokonalá (protože nejednoznačná) a je třeba tyto nedokonalosti postupně opravovat, nebo je třeba připustit, že v ústavě je to, co v ní je, a podle toho se chovat. Ústava říká, že prezident jmenuje, a neříká, že prezident musí jmenovat. Říká-li explicitně, že jmenuje, pak tím říká jen a jedině to, že jmenování nemá právo provést někdo jiný. Stejně tak to chápu i já.

Jmenujete Davida Ratha ministrem, pokud se vzdá činností a funkcí, které považujete za střet zájmů?

Vaši otázku trochu poopravím. Davida Ratha jmenuji ministrem, když se vzdá činností a funkcí, které znamenají střet zájmů. Ne, že já je za takové považuji. O tom, zda je slučitelná funkce prezidenta Lékařské komory s funkcí ministra zdravotnictví, nemám žádný, svůj vlastní, specifický názor. O této neslučitelnosti není možné mít pochyb a v tom nejde o můj osobní názor. Důvodem jeho nejmenování nejsou ani jeho různé nedávné výroky, ani jeho aktivity v různých s.r.o. a ani jeho lékařsko-odborářská minulost.

Cítil jste se některými výroky Ratha uražen? Tak tvrdá slova na vaši adresu dlouho nezazněla.

O mé osobní pocity tolik nejde. Tato jeho slova urazila institut prezidenta republiky a v tomto smyslu se dotkla daleko více miliónů občanů naší země než mne samotného.

Premiér Paroubek je ve funkci jen něco přes půl roku, ale už jste měli několik větších sporů. O zahraničních cestách, o gestu k německým antifašistům, o návrhu evropské ústavy a teď o ministra zdravotnictví. Myslíte si, že se Paroubek rozhodl s vámi bojovat a tím před volbami ukázat svoji rozhodnost?

Snad jste si všimli, že jméno předsedy vlády ve svých vystoupeních, projevech (doma i v zahraničí), článcích či rozhovorech nezmiňuji. Vždy a důsledně hovořím o tématu. Nebojuji s osobou, ale s názorem. Byl bych rád, kdyby předseda vlády postupoval obdobně. Věřím, že tomu tak v budoucnu bude.

Vy jste ale také na premiéra vytáhl v červenci silný kalibr. Cituji: "Jeho slova považuji za mimořádně drzá. Mám pocit, že už ztratil veškerý rozum." Je v pořádku, že mezi nejvyšší představiteli státu zní podobně silná slova?

Citujete můj jeden, jediný, zcela výjimečný výrok, který jsem učinil, když mi pan předseda vlády chtěl zakazovat zahraniční cesty a když o mně řekl výrok (který teď z hlavy neumím citovat nazpaměť), který byl daleko silnější než ten můj. Výměnu těchto slov mezi nejvyššími představiteli státu nepovažuji za žádoucí a z mé strany to byly výroky naprosto výjimečné. Nepovažoval jsem tehdy za možné nechat tehdejší výrok předsedy vlády bez odpovědi, jako kdyby nebyl, jako kdybych ho neslyšel, jako kdybych se s ním smiřoval, jako kdybych neměl adekvátně silnou odpověď. Nicméně, Vaše otázka naznačuje, že moje reakce žijí svým životem zcela odděleně od toho, na co reagovaly. To je nešťastný úděl politiky, který se bohužel asi změnit nedá.

Dále jste v červenci pro MF Dnes řekl: "Úzkostlivě dbám prezidentské logiky. Kdybych teď vytáhl do boje s předsedou vlády a já ctím zájmy České republiky, že si nedovoluji rozehrát tyto věci. Bohužel, toto pan Paroubek necítí, protože jemu o tuto zemi nejde vůbec, jde mu jen o sebe sama." Škodí podle vás premiér zemi?

Premiér je schopný politik, který velmi důsledně a velmi rasantně sleduje zájmy své a zájmy své politické strany. K nějakému osobnímu výpadu na jeho adresu se v této chvíli nedám dotlačit.

A ještě jeden váš citát: "Myslím, že jemu celých třináct let šlo jen a jen o jeho samého." Víte komu jste ho v listopadu 2002 adresoval? Ta věta je velmi podobná tomu, co dnes říkáte o Paroubkovi.

Tuším, na koho jsem tehdy mířil. S těmito postoji politiků budu polemizovat vždy. Na tom, že předseda vlády bojuje za zájmy sociální demokracie, nevidím nic špatného. Jen by neměl tak často a tak silně svůj politický spor personifikovat jako osobní spor.

Vy jste totiž dlouhá léta soupěřil s Václavem Havlem a vaše vztahy také nebyly zrovna přátelské. ODS mu například permanentně vyčítala, že z Hradu se vytváří nepřirozené mocenské centrum. Dnešní premiér tvrdí, že ani vy nejste prezidentem všech, ale postupujete jako čestný předseda ODS. Myslíte si, že prezidenti a premiéři budou u nás válčit pořád?

Já na Hradě žádné mocenské centrum nevytvářím. Nevedu žádná zákulisní jednání a neshromažďuji kolem sebe skupiny lidí, kteří mají na svět a na vývoj v naší zemi jiný názor než současná vláda. V tomto ohledu jsem solitérem a s vládou či s dominantní vládní stranou se neutkávám. Angažuji se v konkrétních věcech, ke kterým mám ústavní pravomoc. Nic více a nic méně. Za mimořádně nefér považuji od předsedy vlády (nikoli od jemu oddaných novinářů v Právu), že mě tituluje slovem čestný předseda ODS. To mne uráží více než různé výroky pana Ratha, protože v této funkci nevystupuji.

Václav Havel například v prosinci 1997 řekl, že se už s vámi nechce scházet, protože jste "měl stále potřebu ho za něco plísnit." Loni mi jeho bývalý kancléř Ivan Medek v rozhovoru řekl, že jste skutečně na schůzkách Havlovi mnoho věcí ostře vyčítal. Nepřipadá vám ta situace podobná jako dnes? Jenom vy jste v jiné roli?

Můj předchůdce v prezidentské funkci k mé velké lítosti nechtěl slyšet jiný názor, než jaký měl on sám. Že bych ho „plísnil“, pravda není. Pouze jsem si troufal říkat odlišné věcné názory. V tomto smyslu je dnešní situace zcela odlišná. Nestěžuji si na „plísnění“, pouze žádám, aby byl spor přenesen z roviny osobní do roviny věcné.

Viliam Buchert, Mladá fronta Dnes, 27.10.2005

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu