Hlavní strana » Články a eseje » Předmluva ke sborníku CEPu o…

Předmluva ke sborníku CEPu o propopulační politice

Články a eseje, 8. 1. 2003

Sborník č. 21/2002, který čtenář dostává do rukou, se zabývá v České republice poměrně hojně diskutovaným tématem - propopulační politikou. Stížnosti, že se u nás rodí stále méně dětí, a že je to příznak ekonomické, politické a morální krize, rozhodně nejsou ojedinělé a ovlivňují i politické programy politických stran, zejména levicových. Proto se Centrum pro ekonomiku a politiku rozhodl k tomuto tématu vydat seriózní publikaci.

Sborník je rozšířeným záznamem ze semináře CEPu konaného 23. května 2002, na němž vystoupili čtyři řečníci: Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, bývalý pracovník ČSÚ Milan Kučera, Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku a Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity v Brně. Na seminář jsme záměrně pozvali odborníky - nepolitiky, kteří se pronatalitní politikou zabývají z různých úhlů ve svých vědních disciplínách.

Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nabídla vyvážený pohled na propopulační politiku z pohledu demografa. Pokles plodnosti v západních zemích je podle ní výsledkem nejen snižování počtu dětí v rodinách, ale i načasování narození. Autorka nedůvěřuje okázalé pronatalitní politice, nebrání se však rodinné politice. Státní podpora rodin v České republice je podle ní srovnatelná s úrovní podpory poskytované ve státech západní Evropy.

Ostrou a explicitní pronatalitní politiku podpořil bývalý pracovník ČSÚ Milan Kučera. Existují podle něj tři druhy společenského zadlužení - finanční, ekologické a populační, při čemž populační zadlužení je nesplatitelné nejméně tři generace v deformacích věkové struktury. Spásu autor vidí ve výrazném zvýšení přídavků na děti a dalších sociálních dávek, které by stimulovaly skomírající porodnost. Společnost bez dětí je společnost, která nemá budoucnost, neboť nenávratně ztrácí část intelektuálního a sociálního potenciálu.

Ekonomický pohled na propopulační politiku vnesl do debaty spolupracovník CEPu Marek Loužek, který se přihlásil k beckerovskému přístupu. Pronatalitní opatření podle něj působí pouze krátkodobě a mohou vytlačit přání mít děti v následujících obdobích. Využití pojmu vytlačování, který známe z ekonomické teorie, na oblast porodnosti je originální příspěvek autora do současné diskuse. Nejlepší cestou k podpoře porodnost by podle něj bylo omezení moci sociálního státu, což by posílilo přirozenou mezigenerační solidaritu uvnitř rodin.

Nedůvěru ke státní pronatalitní politice vyjádřil rovněž sociolog Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity v Brně. Stručně načrtl teorii transice a nabídl prognózu populačního vývoje ČR, v níž se přihlásil spíše k vysoké, než střední či nízké variantě. Zpochybnil tezi, že nízká porodnost má negativní vliv na blahobyt země a jejích obyvatel. Víra pronatalistů, že opatření populační politiky mohou přinést demograficky pozitivní efekt, to je že mohou zvýšit plodnost tak, aby se minimálně dostala na úroveň obnovy či reprodukce obyvatelstva, není podle autora reálná.

Do propopulační politiky vkládají zejména levicové politické strany obrovské naděje. Názor, že úroveň porodnosti je příliš nízká, a že s tím stát musí něco dělat, zastávají bohužel nejen levicoví politici. Ve skutečnosti je celá problematika daleko složitější, než si naivní obhájci pronatalitní politiky představují. Pokud sborník CEPu ukáže, že reprodukční rozhodnutí činí především svobodní muži a ženy, a že vláda jejich chování může ovlivnit jen omezeně, splní svůj účel.

Václav Klaus, Sborník č. 21/2002 „Propopulační politika – ano či ne“, vyšel v těchto dnech, jeho objednání je možné standardním způsobem (viz. www.cepin.cz).