Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky Václava Klause na státní večeři s prezidentem Chorvatské republiky Stjepanem Mesićem

Projevy a vystoupení, 13. 11. 2006

Vážený pane prezidente, vážené dámy, vážení  pánové

je mi velkou ctí přivítat Vás dnes večer při této slavnostní příležitosti na Pražském hradě. Považuji tuto Vaši návštěvu za symbolické potvrzení tradičního přátelství našich zemí, jejich politického partnerství a podpory, kterou Česká republika vyjadřuje vstupu Chorvatska do Evropské unie.

Naše země nejsou přímými sousedy, přesto si však troufám říci, že jak tradice tak současnost našich vzájemných vztahů ukazuje na naši mimořádnou blízkost. Není to pouze blízkost jazyka a tisíciletá příslušnost našich národů k západní kultuře, které vždy vytvářely základ česko-chorvatské sounáležitosti. I historie našich národů ukazuje mnohé paralely a podobnosti. Dějiny Chorvatska i českých zemí jsou dějinami malých národů nucených po staletí obhajovat a prosazovat svoji identitu a státnost proti mocnějším sousedům v politicky velmi citlivých regiónech Evropy. Tři staletí prožily naše národy společně v habsburském soustátí, bojujíce společně nejprve proti tureckému nebezpečí, v devatenáctém století pak za emancipaci a rovnoprávnost slovanských národů v rámci monarchie. Právě v této době se zrodila tradice moderních česko-chorvatských vztahů. Na pražské Karlově univerzitě získávalo vzdělání mnoho příslušníků mladé chorvatské inteligence a na druhé straně odpor Chorvatů proti budapešťskému centralismu byl inspirací pro českou politiku. Mnozí její představitelé, včetně Tomáše Masaryka, pozdějšího prvního československého prezidenta, se také aktivně angažovali na obranu chorvatských vlastenců proti státní perzekuci.

Československo a Jugoslávie vzniklé po první světové válce také v mnohém sdílely podobný osud. Oběma spojencům v rámci tzv. Malé dohody se, v obtížném meziválečném období, jehož druhá polovina již byla poznamenána nástupem fašismu a nacismu v Evropě, nepodařilo překonat národní antagonismy, které zdědily a jimž také nakonec podlehly. Poválečné období bylo charakterizováno nástupem komunistické totality, která poznamenala historii obou našich zemí na dlouhá desetiletí. Přesto však je možné říci, že v celém tomto komplikovaném období historie byly vztahy mezi našimi národy maximálně přátelské a v myslích našich občanů vždy takovými byly bez ohledu na to, jakými cestami se ubírala tehdejší oficiální politika. Dalmácie byla pro Čechy dlouhou dobu branou na západ, jíž především po srpnu 1968 odešly desítky tisíce lidí. Nikdy nezapomeneme na pomoc a podporu, kterou se jim u Vás v oněch těžkých dobách dostávalo.

Pád komunismu na konci 80. let 20. století otevřel před našimi národy šanci na opětovné vybudování svobodné a demokratické společnosti. Současně však vyvolal řadu obrovských problémů a nejistot, které poznamenaly proces transformace i politický vývoj. Mnohonárodní útvary, jakými bylo Československo a Jugoslávie, nepřežily nápor změn, avšak zatímco k rozdělení Československa došlo dohodou, provázel rozpad bývalé Jugoslávie tragický konflikt, jehož důsledky nebyly v některých jejích částech překonány dodnes. Jsme velmi rádi, že se Vaší zemi, vážený pane prezidente, podařil po skončení bojů rychlý návrat mezi stabilní a demokratické státy a že Chorvatsko sdílí politickou orientaci i hodnoty, na nichž stojí i naše republika. Plně podporujeme vstup Vaší země do Evropské unie a považujeme tento krok i za jednu z hlavních priorit Evropské unie v následujících letech.

Vážený pane prezidente, velmi mě těší, že se Vaše země znovu stala pro naše občany jedním z nejoblíbenějších cílů cest za odpočinkem a poznáním. Jejich počet se každoročně blíží téměř jednomu miliónu osob, a to je skutečně impozantní číslo. Jsem rád, že mají příležitost obdivovat krásy Vašeho jaderského pobřeží, památky Zadaru a Dubrovníku a dalších krásných míst Vaší země. Vzpomínám na svou loňskou návštěvu Chorvatska, která potvrdila vše, o čem zde nyní hovořím.Vítáme  i stále rostoucí počet Vašich občanů, kteří přijíždějí do České republiky.

Mezilidská pouta v česko-chorvatských vztazích však nevytvářejí pouze turisté. Chci zmínit i českou menšinu ve Vaší zemi, s níž jsme měl loni také to potěšení se setkat, a která představuje zvláštní a velmi významné trvalé pouto mezi našimi zeměmi.

Jsem velmi rád, že dynamický rozvoj zaznamenávají naše hospodářské vztahy, že roste kulturní výměna, že se úspěšně rozvíjí partnerství mezi českými a chorvatskými městy a regiony. Očekávám, že vstup Chorvatska do Evropské unie bude znamenat další impuls ve všech těchto oblastech.

Vážený pane prezidente, dovolte mi, abych pozvedl číši a připil na přátelství mezi našimi zeměmi, na prosperitu Chorvatska, šťastný život jeho občanů, na zdraví Vás a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Pražský hrad, 13.11.2006