Klaus.cz






Hlavní strana » Jinýma očima » Polemika se Z. Petráčkem -…


Polemika se Z. Petráčkem - diskuze o klimatu

Jinýma očima, 25. 9. 2007

Zbyněk Petráček si ve svém komentáři „Planeta podle Honzíkovy cesty“ (LN, 24.9.) stýská nad úrovní české debaty o klimatu, která je podle něj plná paušalizací a nálepkování. Sám se však na následujících řádkách několika takových dopouští a každému čtenáři s alespoň elementárním smyslem pro kritické myšlení při nich zůstává rozum stát.

Autor ve svém komentáři přichází s úvahou, že „bude zajímavé sledovat, s čím Klaus v New Yorku vystoupí, zda i na světovém fóru uplatní nálepky, paušalizace a ignoranci“. Jsem si jist, že mu V. Klaus svým pondělním projevem na půdě OSN jeho obavy nadobro rozptýlil. Na rozdíl od dnes dominujících zastánců a majitelů jediné správné pravdy o jevech spojených se změnami klimatu V. Klaus - mimo jiné - doporučuje, že by „OSN měla zorganizovat dva paralelní mezivládní panely o klimatických změnách a publikovat dvě konkurenční zprávy.“ Podmínkou jakékoliv efektivní a racionální diskuze je totiž podle V. Klause „zbavení se jednostranného monopolu“. Na jiném místě svého projevu se prezident snaží světové politiky varovat před „důsledky přijetí hypotézy o klimatických změnách jako o reálné, rozsáhlé, okamžité a lidem způsobené hrozbě“. Je volání po odpovědnosti politiků a po férové diskuzi o tak vážném tématu dotýkajícím se svobody jednotlivce nějakým druhem paušalizace? Jsem přesvědčen, že nikoliv.

Tím však Z. Petráček ve šťouchancích do prezidenta ČR nekončí a na jiném místě označuje jeho názory za „bizarní bláboly“. Bizarní je však spíše Petráčkova následující „recenze“ názvu Klausovy knihy – „Modrá, nikoli zelená planeta“. Tu Petráček klasickým a neomylným, ale naprosto zbytečným způsobem nálepkuje výrazem „klimatická bible“. Jak a proč k tomuto termínu došel, se však – tak jako je tomu u všech nálepek – bohužel nedozvídáme. Název Klausovy knihy odmítá komentátor tvrzením, že „země je modrá, neboť je i zelená“, a obhajuje ho pomocí procesu fotosyntézy zelených rostlin, která je nutná k produkci kyslíku, jež je zase nezbytný k tomu, aby atmosféra nejvíce rozptylovala zrovna modrou část spektra slunečního záření. Prezidenta poté obviňuje z okaté neznalosti tohoto jevu.

Je těžké polemizovat s někým, kdo začne a skončí u názvu knihy. Kdyby si dal pan Petráček práci a knihu přečetl, nemusel by s jejími závěry sice souhlasit, ale alespoň by pochopil symboliku, která se ve volbě názvu Klausovy knihy skrývá. Prezident v této knize nebojuje proti zeleným rostlinám produkujícím fotosyntézou kyslík, ale proti zelené ideologii enviromentalistů, kteří se snaží měnit chování člověka, uspořádání společnosti, její hodnotový systém. Bojuje proti ideologii, která se novým druhem centrálního (globálního) plánování snaží nahradit spontaneitu lidského vývoje. Pro pana Petráčka jsou to bláboly, pro jiné starost o míru lidské svobody.

Pan Petráček kritizuje úroveň naší debaty o klimatu, ale svým komentářem její kvalitu nijak nevylepšil. Naopak, místo věcné diskuze o tématech spojených s klimatickými změnami nalézáme v textu další plošné paušalizace a nefér nálepky, proti kterým autor bojuje vlastně jen „naoko“. Přestaňme však s nimi bojovat jen „naoko“ a pokusme se o seriózní diskuzi. Václav Klaus k ní svým projevem na půdě OSN vyzval. Budou ho ostatní následovat?

Jan Skopeček, poradce prezidenta ČR, 25.9.2007

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu