Klaus.cz






Hlavní strana » Články a eseje


S odchodem Jiřiny Jiráskové skončila jedna éra

Články a eseje, 17. 1. 2013

Všichni kolem mne říkají, že Jiřina Jirásková byla velká herečka a mimořádně silná osobnost. S tím plně souhlasím a mohl bych to rozvíjet a svou vlastní zkušeností doplňovat. Jako Vinohraďák, stejně jako paní Jiřina, jsem byl už jako dítě a student častým návštěvníkem Divadla na Vinohradech a Jiřinu Jiráskovou jsem tam viděl v mnoha rolích. Vždy také uměla veřejně říci, co si myslí, a já nikdy nezapomenu na její velký rozhovor v Divadelních novinách v roce 1968, kdy mluvila o růžích, které – i když uschnou – tak svou krásu neztratí.

celý článek »

Úryvek z připravované knihy prezidenta republiky My, Evropa a svět

Články a eseje, 19. 12. 2012

Člověk, který se po pádu komunismu v zemi, kterou má rád a se kterou se identifikuje, v mém případě v České republice, původně vlastně v Československu, aktivně podílel na radikálních politických a ekonomických reformách, které měly za následek rozsáhlou a hlubokou, mimo veškerou pochybnost pozitivní systémovou změnu, dnes – s odstupem pouhých dvou desetiletí – musí velmi nerad konstatovat, že je svět, ve kterém teď žije, daleko socialističtější, ne-li komunističtější, tedy v každém případě nesvobodnější, než si tehdy, v prvotním nadšení a elánu, představoval.

celý článek »

Zápisky z Laosu č. 3 – pokračování summitu

Články a eseje, 7. 11. 2012

Laos je malá a ekonomicky málo vyspělá země, ale obří summit zvládá. Někdo to tady správně nazval „malá OSN“. Země, které se tu sešly, představují dvě třetiny světového obchodu. Jsou mezi nimi tři ze čtyř nejlidnatějších zemí světa (Čína, Indie, Indonésie) a další tři patří do první desítky (Pákistán, Japonsko, Bangladéš). Včera při galavečeři jsme mohli dvě hodiny sledovat bohatý kulturní program, který byl navýsost laoský.

celý článek »

Zápisky z cesty do Laosu č. 2 – zahajovací den summitu

Články a eseje, 6. 11. 2012

Laos vypadá vlídně a přátelsky. Ke kávě dostanete cukr s anglickým nápisem: „Dnes je šťastný den pro ty, kteří zůstávají optimisty.“ Skoro přemýšlím, jestli je v naší zemi – na rozdíl od Laosu – ještě vůbec možné zůstat optimisty, i když povinností to je. Já to jako povinnost cítím. Vůbec netušíme, kolik lidí tu má bezprostřední vztah k naší zemi. Průvodce po buddhistickém klášteře nás zcela nečekaně osloví pozdravem „dobrý den“ a řekne, že byl rok na „předvysokoškolském“ jazykovém kurzu v Poděbradech.

celý článek »

Zápisky z cesty do Laosu – č. 1

Články a eseje, 5. 11. 2012

Letos jedu už počtvrté na Východ. Myslím tím do Orientu, nikoli do východní Evropy. V lednu jsem byl v Saudské Arábii, v únoru v Turecku, v červenci v Malajsii a Indonésii a teď jsem v Laosu. Je to moje nejvýznamnější cestovní „expanze“ mimo Evropu, která naznačuje, kam nás to táhne, kam má smysl jezdit, kde probíhá rychlý ekonomický růst (např. v Laosu v posledních pěti letech – krize, nekrize – ročně o 8%), kde se rodí ekonomické centrum 21. století.

celý článek »

Zápisky ze Sicílie č. 2 – Erice

Články a eseje, 21. 8. 2012

Sicílie – jako jeden ze čtyř italských autonomních regionů – má 5 miliónů obyvatel, tedy zhruba polovinu České republiky. HDP na hlavu zde dosahuje jen o něco více než polovinu úrovně střední a severní Itálie. Míra nezaměstnanosti se blíží k 20%, zaměstnaná je jen jedna žena ze tří. Do věku 24 let nemá práci více než 50% mladých lidí. Je to ale země krásná – svou přírodou, mořem, starobylými městy, stovky či tisíce let starou architekturou. Městečko Erice má v zimě několik stovek obyvatel, v létě několik tisíc.

celý článek »

Zápisky z cesty na Sicílii – č. 1

Články a eseje, 20. 8. 2012

První dojem z Itálie, při mezipřistání v Římě, je hnědá barva. Zatímco v polovině srpna je pro naši zemi stále charakteristická zelená (eventuálně mírně nažloutlá), zde už je to barva hnědá. Po přistání v Palermu je to všechno ještě úplně jinak – písek, holé skály. Už jsem na to poněkud zapomněl. Na Sicílii jsem byl jen jednou, před 46 lety, když jsem v roce 1966 půl roku studoval v Neapoli. Tehdy jsem jel z Neapole do Catánie autostopem, dnes jsem do Palerma přiletěl a z letiště mne odvezl konvoj pancéřovaných aut italské ochranky.

celý článek »

Zápisky z cesty do jihovýchodní Asie č. 5 – Jakarta

Články a eseje, 10. 7. 2012

Jakarta – po 18ti letech – vypadá úplně jinak. Město je plné obřích výškových budov, které tady tehdy vůbec nebyly. Náměstí před naším hotelem je křižovatkou pětiproudých ulic, které byly plné i v jednu hodinu v noci. Změna je viditelná na první pohled. I když je logické, že celá země nevypadá jako hlavní město, ministr průmyslu mi říká, že v zemi je již 50-60 milionů lidí střední třídy. To je hodně.

celý článek »

Zápisky z cesty do jihovýchodní Asie č. 4 – ze Sarawaku do Indonésie

Články a eseje, 9. 7. 2012

V neděli ráno přelétáme z malajsijského státu Sarawak – přes rovník, takže jsme na jižní polokouli – do Indonésie. I zde jsem byl už v roce 1994 jako předseda vlády, tehdy ještě u známého, později násilně svrženého prezidenta Suharta. Vzpomínám si, jakou hrůzu tam tehdy vyvolal můj nápad jít se projít po Jakartě. Bylo mi to umožněno až po několika hodinách – následně jsem pochopil, že se musí počkat, až vyklidí kus města. Procházel jsem se proto prázdnými ulicemi.

celý článek »

Zápisky z cesty do jihovýchodní Asie č. 3 – Kuching

Články a eseje, 8. 7. 2012

Kuching je více než půlmilionové hlavní město státu Sarawak, který se nachází v tzv. východní Malajsii na ostrově Borneo. Asi jsem dosud ještě nic tak exotického nenavštívil. Téměř polovina obyvatel tohoto státu jsou nikoli Malajci, ale malajští Číňani, čínské nápisy na ulicích a obchodech vypadají jako v nějakém Chinatownu, ale tento je autentický.

celý článek »

« novější | starší články »


Jdi na začátek dokumentu