Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 7. 11. 2012
Laos je malá a ekonomicky málo vyspělá země, ale obří summit zvládá. Někdo to tady správně nazval „malá OSN“. Země, které se tu sešly, představují dvě třetiny světového obchodu. Jsou mezi nimi tři ze čtyř nejlidnatějších zemí světa (Čína, Indie, Indonésie) a další tři patří do první desítky (Pákistán, Japonsko, Bangladéš). Včera při galavečeři jsme mohli dvě hodiny sledovat bohatý kulturní program, který byl navýsost laoský.
Články a eseje, 6. 11. 2012
Laos vypadá vlídně a přátelsky. Ke kávě dostanete cukr s anglickým nápisem: „Dnes je šťastný den pro ty, kteří zůstávají optimisty.“ Skoro přemýšlím, jestli je v naší zemi – na rozdíl od Laosu – ještě vůbec možné zůstat optimisty, i když povinností to je. Já to jako povinnost cítím. Vůbec netušíme, kolik lidí tu má bezprostřední vztah k naší zemi. Průvodce po buddhistickém klášteře nás zcela nečekaně osloví pozdravem „dobrý den“ a řekne, že byl rok na „předvysokoškolském“ jazykovém kurzu v Poděbradech.
Články a eseje, 5. 11. 2012
Letos jedu už počtvrté na Východ. Myslím tím do Orientu, nikoli do východní Evropy. V lednu jsem byl v Saudské Arábii, v únoru v Turecku, v červenci v Malajsii a Indonésii a teď jsem v Laosu. Je to moje nejvýznamnější cestovní „expanze“ mimo Evropu, která naznačuje, kam nás to táhne, kam má smysl jezdit, kde probíhá rychlý ekonomický růst (např. v Laosu v posledních pěti letech – krize, nekrize – ročně o 8%), kde se rodí ekonomické centrum 21. století.
Články a eseje, 21. 8. 2012
Sicílie – jako jeden ze čtyř italských autonomních regionů – má 5 miliónů obyvatel, tedy zhruba polovinu České republiky. HDP na hlavu zde dosahuje jen o něco více než polovinu úrovně střední a severní Itálie. Míra nezaměstnanosti se blíží k 20%, zaměstnaná je jen jedna žena ze tří. Do věku 24 let nemá práci více než 50% mladých lidí. Je to ale země krásná – svou přírodou, mořem, starobylými městy, stovky či tisíce let starou architekturou. Městečko Erice má v zimě několik stovek obyvatel, v létě několik tisíc.
Články a eseje, 20. 8. 2012
První dojem z Itálie, při mezipřistání v Římě, je hnědá barva. Zatímco v polovině srpna je pro naši zemi stále charakteristická zelená (eventuálně mírně nažloutlá), zde už je to barva hnědá. Po přistání v Palermu je to všechno ještě úplně jinak – písek, holé skály. Už jsem na to poněkud zapomněl. Na Sicílii jsem byl jen jednou, před 46 lety, když jsem v roce 1966 půl roku studoval v Neapoli. Tehdy jsem jel z Neapole do Catánie autostopem, dnes jsem do Palerma přiletěl a z letiště mne odvezl konvoj pancéřovaných aut italské ochranky.
Články a eseje, 10. 7. 2012
Jakarta – po 18ti letech – vypadá úplně jinak. Město je plné obřích výškových budov, které tady tehdy vůbec nebyly. Náměstí před naším hotelem je křižovatkou pětiproudých ulic, které byly plné i v jednu hodinu v noci. Změna je viditelná na první pohled. I když je logické, že celá země nevypadá jako hlavní město, ministr průmyslu mi říká, že v zemi je již 50-60 milionů lidí střední třídy. To je hodně.
Články a eseje, 9. 7. 2012
V neděli ráno přelétáme z malajsijského státu Sarawak – přes rovník, takže jsme na jižní polokouli – do Indonésie. I zde jsem byl už v roce 1994 jako předseda vlády, tehdy ještě u známého, později násilně svrženého prezidenta Suharta. Vzpomínám si, jakou hrůzu tam tehdy vyvolal můj nápad jít se projít po Jakartě. Bylo mi to umožněno až po několika hodinách – následně jsem pochopil, že se musí počkat, až vyklidí kus města. Procházel jsem se proto prázdnými ulicemi.
Články a eseje, 8. 7. 2012
Kuching je více než půlmilionové hlavní město státu Sarawak, který se nachází v tzv. východní Malajsii na ostrově Borneo. Asi jsem dosud ještě nic tak exotického nenavštívil. Téměř polovina obyvatel tohoto státu jsou nikoli Malajci, ale malajští Číňani, čínské nápisy na ulicích a obchodech vypadají jako v nějakém Chinatownu, ale tento je autentický.
Články a eseje, 7. 7. 2012
Zaujalo mne, proč měla při všech našich setkáních řada politických představitelů Malajsie v klopě velkou barevnou jedničku. Bylo mi vysvětleno, že je to odznak „jednoty“ Malajsie, aneb výraz dlouhodobého úsilí o jednotu multietnickou, multikulturní, multirasovou, multinárodní, což je – zdá se – nemalým problémem Malajsijské federace 13ti států (a tří federálních území), což znamená 13ti vlád, v jejichž čele jsou buď králem jmenovaní guvernéři (ve 4 případech) nebo sultáni.
Články a eseje, 5. 7. 2012
Letošní asijskou cestu začínáme po osmé hodině večer nočním letem do indického Dillí, kde máme ráno (jejich času) technické mezipřistání pro doplnění paliva a výměnu posádky. V sedm ráno tam už bylo 35°C. Let pokračuje nad Indií, Bangladéšem a Barmou do hlavního města Malajsie Kuala Lumpur.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.